Péče o duševní zdraví

 Schizofrenie je množné, nikoliv jednotné číslo. Stále se vedou diskuse, jestli to není spíše skupina odlišných chorob. Existují typy jako paranoidní schizofrenie (nemocný má bludy a halucinace), hebefrenní schizofrenie (v popředí je narušení plynulosti myšlení a chování, tzv. dezorganizace), simplexní nebo reziduální schizofrenie (převažují tzv. negativní / úbytkové příznaky – vyhasnutí vůle, iniciativy, emocí), méně častá je katatonní forma (mozek jakoby přestával ovládat tělo, extrémním projevem je katatonní stupor – nemocný je bdělý, ale vůbec se nehýbe a nereaguje na okolí).

 Halucinace je porucha smyslového vnímání. Nemocný slyší či vidí něco „navíc“, co reálně neexistuje, ale jemu to připadá naprosto reálné. Nejčastější jsou sluchové halucinace, většinou hlasy hovořící k nemocnému, komentují jeho chování, nadávají mu. Většinou jsou velmi nepříjemné a pochopitelně narušují schopnost se soustředit na reálné dění kolem.

 Bludy jsou nevývratná a nereálná přesvědčení neodpovídající kulturníma společenským tradicím (takže to samozřejmě není třeba víra v Boha). Často jsou nelogické, bizarní a ovlivňují chování a prožívání. Mají různý obsah, nejčastější jsou bludy perzekuční, kdy je nemocný přesvědčený, že ho někdo sleduje, pronásleduje, chce mu ublížit.

 Schizofrenie často vzniká v adolescenci či časné dospělosti. U mužů v průměru trochu dříve než u žen. Asi u třetiny nemocných dojde k úplnému vyléčení, třetině se nemoc nepravidelně vrací (relapsy) a u třetiny se příznaky projevují dlouhodobě (chronicky).

 O schizofreniích se mylně traduje, že jde o „rozdvojení osobnosti“ (Doktor Jekyll a pan Hyde). Předpona „schizo“ skutečně znamená něco jako rozštěp, rozdělení. Ale nejde o rozštěp osobnosti, nýbrž toků informací v mozku. Spíše by se dal použít příměr z oblasti počítačů – na hardwaru nenajdeme žádné poruchy (CT mozku a další přístrojová vyšetření nezjišťují žádné změny mozku typické pro schizofrenii), ale jakoby nefungoval dobře software. Zpracování informací někdy trvá nepřiměřeně dlouho (negativní příznaky), někdy dojde k chybným závěrům (bludy a halucinace), jindy jsou informace zmatečné (hebefrenie) nebo se úplně zastaví na cestě a nedojdou na místo určení (katatonie). Schizofrenie je tedy především poruchou zpracování informací.

 Příbuznou psychózou je porucha s bludy. Na rozdíl od schizofrenie vzniká většinou ve středním a pozdním věku a nebývají u ní halucinace.

 Do této kapitoly patří také akutní psychotické poruchy. Zatímco schizofrenie mívají „přípravné období“, někdy léta před rozvojem nemoci dochází k pomalým změnám prožívání, chování, tak akutní psychózou vznikají náhle a nečekaně. Často jim předchází nadměrný stres (či souběh více stresových okolností). Akutní psychózy trvají dny až několik týdnů. Většina nemocných se z nich plně vyzdraví, ale u některých se průběh zkomplikuje a nakonec se diagnóza změní na schizofrenii.

 Schizoafektivní poruchy jsou kombinací poruch nálady (deprese, mánie) a schizofrenie. Probíhají většinou epizodicky a případů chronického průběhu je méně než u schizofrenie.